Osnova témat

  • Antika - starověká řecká liter. - základní přehled

    Antika 

    Co bychom měli znát :

    1. vysvětlení pojmu antika (vysvětleno ve škole)

    2. periodizace antické literatury (vysvětleno ve škole) :  a) od – do litr. řecká

                                                                                                        b) od-do liter. římská

    I. Starověká řecká literatura:

    1.periodizace st.řec. liter. :

    a) období prehistorické = mýty – znát jména důležitých bohů + jejich „funkci“ (DĚJ str.33) + seznámit se s některými mýty (E.Petiška – Staré řecké báje a pověsti nebo např. film Souboj Titánů )

     

    b) období archaické = 8. – 6.stol př.n.l. =

    ! hlavně Homér – epos Ílias + ! epos Odysseia (seznam četby k maturitě)

    znát tematiku eposů, hlavní postavy/hrdiny (film Trója, mýtus Odysseovy cesty), obecné znaky Homérových eposů

    další žánry v tomto období:

    epigram = v antice veršovaný nápis na pomník nebo dárek

    elegie= žalozpěv

     bajky = Ezop = většinou veršovaný liter.útvar, ve kterém zvířata mají lidské vlastnosti, v závěru nějaké poučení/rada

    lyrické básně (Sapfó- básně s doprovodem lyry, Anakreon - téma ženy, víno, zpěv)

     

    c) období vrcholné = attické (Attika= oblast, ve které leží Athény) – název na základě souvislosti s rozkvětem Athén = 5.- 4.stol. př.n.l.

     

    nejdůležitější liter. druh v řecké literatuře  = vznik dramatu -  z obřadních her na oslavu boha Dionýsa (bůh vína a nevázaného veselí) vznikl žánr tragédie i komedie

     

    autoři tragédií + nejdůležitější hry:

    Aischylos - tragédie Oresteia

    Sofoklés – tragédie Élektra, Antigona, Král Oidipus

    Euripudés - tragédie Élektra (ale je tam proti Sofoklovi podstatný rozdíl v pojímání viny, trestu, msty)

                         tragédie Médeia (viz stejnojmenný mýtus)

     

    ! znát tematiku/obsah jednotlivých her + u Euripida pojem „deus ex machina“

     

    nejpodstatnější znaky antické tragédie:

    1. inspirační zdroj = mýty

    2. hrdinové bojují s osudem nebo bohy, fyzicky podléhají, ale morálně vítězí

    3. chór = sbor - plní funkci veřejného mínění, posouvá děj

    4. spojení mluveného slova, zpěvu a tance

    5. jednota času, místa a děje

    6. text ve verších

     

    řecká komedie:

    Aristofanés – komedie Žáby (Mír, Jezdci)

    zaměření na společenské nedostatky, problémy demokracie v Athénách, kritika výsměchem

     

    rozvoj prózy historické =

    Hérodotos – psal o řecko-perských válkách, požadoval pravdivost, studium pramenů

     

    rozvoj prózy filosofické:

    Platón – ve spisech forma dialogu – v něm si protagonisté ujasňují názory a vyvracejí falešné soudy

    Aristotelés – shrnul a rozčlenil všechno vědění starověku, dílo Poetika (kromě jiného stanovil pravidlo pro dramatické dílo =  zásada tří jednot)

     

    d) doba helénistická - od 3. stol př.n.l.

    = šíření řecké kultury do mimořeckých oblastí


  • Latinská římská liter. - osnova

    Latinská římská literatura

    od 3. stol. př.n.l. – do 476 n. l.  = pád západořímské říše

                                                           = konec antiky, konec starověku a počátek středověku

    není tak bohatá ani tak původní jako liter.řecká

    dominantní liter. druh  =  POEZIE   x    řecká liter. = DRAMA

    a)prehistorické období – mýty (mytologie

     

    b) archaické období

    komedie – Plautus – Komedie o hrnci = inspirace pro francouzského dramatika 2.pol.17.st. Moliéra,

    římská komedie se zaměřovala spíš na špatné lidské vlastnosti než společenské a politické nedostatky a problémy, příběhy ze života

     

    c) vrcholné období – doba císařství (1.st.přn.l – 1.st.n.l.)

    významní básníci:

    Vergilius

    epos Aeneis – oslava rodu císaře Augusta (str.21)

    Ovidius

    Metamorfózy = Proměny – 250 řeckých a římských bájí s motivem proměny, např. Niobé, Filemon a Baucis, Daidalos a Ikaros

    -Umění milovat – rady mladíkům a dívkám čím a jak si získat a udržet partnera/ku

    Horatius – kritické eposy, společenská tematika

     

    řečnictví = rétorikaCicero – vzor latiny(pečlivá stylistika, řečnické otázky, logika)

     

    memoáry = paměti – Gaius Julius Caesar – Zápisky o válce galské (Galie = dnešní Francie)

     

    filozofická próza – Seneca

     

    historická próza – Tacitus

     

    d) doba úpadku

    filozofická próza - Marcus Aurelius – císař, filozof (vyznavač stoicismu) – spis Hovory k sobě

     


  • Bible, křesťanství a jeho ideologie

    Bible, křesťanství a jeho ideologie

    základní historický kontext:

    476 n. l , tj. konec 5. stol. (n.l.) = konec antiky   =  konec starověku = počátek středověku

    středověk od konce 5. st. do 15.stol (= rozkvět renesance)

    – dělení středověku na: a) raný – styl románský

                                               b) vrcholný – gotika

                                               c) pozdní – doznívá gotika + rozvoj renesance

    monoteistické náboženství (víra v jednoho boha)  =  křesťanství

    vytvoření dvou oblastí křesťanského světa:

    1. západní = římská – vliv vzdělanosti latinské

    2. východní = byzantská – vliv vzdělanosti řecké

    západní křesťanství – sice dogmatická věrouka, ale také přizpůsobivost –„ hlavou“ je papež, „vládce celého křesťanského světa, zasahuje i do světských společenských a  politických záležitostí

    v době renesance v 15. a 16. st. reformní proudy (např. husité, luteráni, kalvinisté, puritáni atd.)

     

    křesťanství současně není jen vírou, náboženstvím, ale i státní ideologií = společenský řád (feudální řád) je dán Bohem, proto nezměnitelný a člověk se mu musí podřídit

    vypěstováno v lidech přesvědčení o naprosté závislosti na boží vůli (renesance tenhle přístup potom změnila)

    smysl života je určen podle náboženských představ vztahem člověka k Bohu

    do náboženských představ postupně pronikaly názory světských vrstev (= necírkevních vrstev)

    společnost je rozdělena na „trojí lid“ = duchovní, pány (král + šlechta(vyšší, nižší)), poddané

     

    BIBLE  neboli Písmo svaté

    základní členění  =  Starý zákon a Nový zákon

    Starý zákon = soubor textů starověkého hebrejského(židovského) písemnictví - učebnice str.14 + soubor v moodlu

    Nový zákon = křesťanská část bible – učebnice str. 25 + soubor v moodlu

     

    bible = knihy (z biblia)

    = soubor textů liturgických, historických, právnických, uměleckých (např. Šalamounova Píseň písní = milostná poezie)

     

     

    Co bychom měli vědět?

    1. členění Starého zákona + že základem je TÓRA (Pentateuch) = Pět knih Mojžíšových + co obsahují

    2. znát některé biblické příběhy a postavy Starého zákona, nezapomenout na postavy historické (král David, král Šalamoun)

    3. členění Nového zákona + že základem jsou 4 evangelia: Matoušovo, Markovo, Lukášovo a Janovo = vyprávění o Kristově životě, jeho skutcích a zázracích

    4. znát některé příběhy a postavy Nového zákona, některé apoštoly (Kristovy žáky/učedníky)

    5. Apokalypsa = Zjevení svatého Jana = spis o konci světa a o posledním soudu

    6. doba vzniku SZ + NZ


  • Sloh - slohový útvar vypravování

    učebnice Český jazyk v kostce str.194 - 196

    nejčastější chyby ve vypravování:

    1.žák nevytvoří zápletku, místo příběhu, děje napíše popis děje

    2 nepromyslí rozsah jednotlivých částí textu = kompozice

    např. příliš dlouhý úvod na úkor ostatních částí (stať a závěr), závěr je často neukončený, uspěchaný, v několika větách ve srovnání s úvodem

    3. nefunkční přímá řeč, velmi často chybný zápis přímé řeči (správný zápis viz Pravidla pravopisu)

    4. vypravování je jednoduché, povrchní, málo promyšlené bez gradace (stupňování napětí)


    • Naš středověká liter. od 9. do poč.13.stol.

      Naše středověká literatura – od 9. – do počátku 13.století

      1.Počátky našeho písemnictví = 9.století

      Základní historický kontext (=souvislosti):

      -území Velkomoravské říše , dynastie (= vládnoucí rod) Mojmírovců, pod vliv Velké Moravy patří v 2.pol.9.stol i území Čech

      -styl románský  (rotundy, baziliky, tlusté zdi, úzká okna, z kamene církevní stavby, stavby necírkevní = světské hlavně ze dřeva)

      r.863 – knížetem Rastislavem (po dohodě s byzantským císařem) pozváni na Velkou Moravu učenci, diplomaté, tzv. věrozvěstové Konstantin a Metoděj

       

      důvod/příčina mise K + M:  zabránit expanzi východofranské říše – záminkou k jejich expanzi bylo šíření křesťanství

       

      cíl mise K + M: upevnit a rozšířit křesťanství na území Velké Moravy

      -proto chtěli, aby bohoslužby i náboženské texty byly v jazyce pro lidi srozumitelném

      -v té době byla liturgie pouze v latině = Z + JZ Evropa, v řečtině = V Evropa, povolená byla také hebrejština = židovské náboženství judaismus, texty Starého zákona

       

      ! kulturní/civilizační a literární důsledky mise K + M:

      1.vytvořili staroslověnštinu = první kulturní slovanský jazyk – z makedonského nářečí = jazyk byl pro Slovany srozumitelný

      2.písmo hlaholice= první kulturní slovanské písmo  – z malých písmen řecké abecedy (v dalších dobách vznikla z velkých písmen řecké abecedy cyrilice a z ní později azbuka)

       

      První literární památky v 9. století na území VM:

      Proglas = předmluva k evangeliu

      – Konstantin v ní vysvětluje potřebu srozumitelného jazyka v liturgii + nutnost vzdělání/knih pro každý národ

      Život Konstantinův a Život Metodějův = životopisy K+M

      (Kyjevské listy, Paterik)

      2. Písemnictví na území českého státu – soupeření dvou kultur = staroslověnské a latinské = 10. a 11.stol.

      základní historický kontext:

      poč.10.stol. – rozpad a zánik Velké Moravy (r.907 už o ní nemáme zprávy) – kultura se přesouvá na území českého státu

      V české kotlině rozmach rodu Přemyslovců

       – např. kníže Václav = sv. Václav, jeho bratr Boleslav, jejich babička Ludmila (a děda ) přijali na konci 9.stol. křesťanství od Metoděje

      r.995likvidují Přemyslovci konkurenční rod Slavníkovců (vyvraždění Slavníkovců na Libici), biskup Vojtěch = sv. Vojtěch v té době na misi v Pobaltí, tak přežil

      =upevnění jednoty českého státu (knížectví), Přemyslovci vládnoucí dynastie až do r.1306

       

      Literatura v 10. a 11. století:

      ! centra vzdělanosti = kláštery + kapituly (=společenství kněží při velkých, významných chrámech/kostelích)

      ! tematika náboženská, církevní

       

      žánry:

      a)legendy -  ve staroslověnštině i latině, hlavní postavou zejména sv. Václav a sv. Ludmila

      základní znak legendy: vyprávění o životě světce, zázracích a jeho mučednické smrti (pro víru)

       

      b) první duchovní píseň  (při slavnostních příležitostech měla funkci hymny)

       – Hospodine, pomiluj ny (=Pane, smiluj se nad námi)

      =10.st., jazyk staroslověnština, prosba o mír a úrodu v zemi

       

      V pol.11.st. papež zakázal staroslověnskou liturgii = z centra staroslověnské vzdělanosti, tj. Sázavského kláštera,  museli mniši odejít

      -nakonec vítězí tedy kultura latinská

      – staroslověnská kultura se potom udržuje na V Evropy v Kyjevské Rusi

       

      3. Vítězství latiny ve 12.století a počátky čeština na přelomu 12.a 13.století v naší literatuře

      základy dějepisné prózy již v předchozím období v legendách – světci domácího původu = sv. Václav, sv. Ludmila, sv. Vojtěch, sv. Prokop – obsahují cenné zprávy o naší nejstarší minulosti, i když základní téma je náboženské, uctívání světců z rodu Přemyslovců také podporuje státní moc a autoritu církve/kněží

      vznik kronik – kronika = záznam událostí v chronologickém sledu

      nejvýznamnější literární památka 12.stol. = Kosmova kronika = Kronika česká (Chronica Boemorum)

      Kosmas = vysoký církevní hodnostář

      = děkan svatovítské kapituly, opravdový vzdělanec, vynikající vypravěč, ale zamlčuje období staroslověnské vzdělanosti a upravuje hodnocení např. těch panovníků, kteří se dostali do sporu s pražskými biskupy

      Kosmova kronika

      = naše 1. dějiny od počátků (pověstí) do r. 1125, kdy Kosmas zemřel

      jazyk –latina

      forma- prozaická

      -nejcennější to, co autor sám zažil, ale čerpal i z „vyprávění starců“

       

      na konci 12.stol 2. duchovní píseň s funkcí hymny = Svatý Václave, vévodo české země

      POZOR: už v ČEŠTINĚ

       

      + při překladu latinských textů vznik glos

      glosy = české vpisky slov nebo slovních spojení do latinského textu

       


      • Naše literatura přelomu 13. a 14.stol. a literatura doby Karlovy

        Naše literatura přelomu 13. a 14. stol.

        a literatura doby Karlovy, tj. vláda Karla IV. (=1346 -1378)

         

        !!! v  sešitě časová osa = historický a literární kontext (=souvislosti)

         

        Co bychom měli umět:

        1.vysvětlit proces laicizace literatury – viz sešit

        2. vysvětlit proces demokratizace literatury – viz sešit

        3. pamatovat si zvláštnosti (specifika) literatury na přelomu raného a vrcholného středověku

         

        Literární památky přelomu 13. a 14. stol.:

        kol r. 1300 – rytířská epika – veršovaná skladba Alexandreisviz sešit

        poč.14.stol. – Dalimilova kronika viz sešit

         

         

        Literatury doby vlády Karlovy:

         

        a)tvorba v latině – Vita Caroli (Život Karlův) = vlastní životopis Karla IV.

         

        b) tvorba v češtině

        – vítězství čeština v naší literatuře, latina ale jazykem vzdělanců, diplomacie, bohoslužby

        -rozvoj satiry = kritika nedostatků (ve společnosti) výsměchem

        ! vznik 1.dramatu (divadelní hry)

        proces demokratizace literatury = píší studenti Univerzity Karlovy  = žáci

        ! UK založena r. 1348

        Vedle žáků, kteří píší o své chudobě, nelehkých studijních a životních podmínkách, ale formou satiry, píše také měšťanstvo – tematika z jejich života a opět forma satiry

         

        Nejznámější satirické skladby:

        Podkoní a žák

        – sluha se se studentem pře o to, kdo se má lépe, každý chválí to své postavení, ale čtenáři z toho vyplyne, jak bídně se oba mají, spor končí rvačkou

         

        Hradecký rukopis – rozdělen na 3 části:

        Desatero, Satiry o řemeslnících a konšelích (radních), Bajka o lišce a džbánu

        = kritika nedodržování desatera přikázání, kritika podvodů a korupce, chování lidí, hlouposti

         

        1.drama Mastičkář

        = zlomek velikonoční hry O třech Mariích

        – dochoval se obraz středověkého tržiště, šarlatánství prodejce – 3 Marie jdou koupit masti, aby nabalzamovali Kristovo tělo po ukřižování

         

         

         


      • Naše literatura doby reformace, osobnost Jana Husa

        Co bychom měli umět/vědět:

        1. vysvětlit pojem reformace (= hnutí za nápravu římskokatolické církve) + historický kontext, tedy situaci doby po smrti císaře Karla IV. - poslední 1/4 14.stol. = církevní schizma(=rozkol = 2 papežové, posléze dokonce 3), kritika bohatství církve, její míchání se do světských záležitostí atd.

        pojem husité neboli z latiny utrakvisté, požadavky/cíle husitského hnutí, výsledek husitských válek + důsledky pro naši zem


        2. periodizace naší husitské literatury:

        a) Husovi předchůdci - od 60.let 14.st. - zejména Tomáš ze Štítného, ale také Konrád Waldhauser, Jan Milíč z Kroměříže - v čem se lišili


        b) osobnost Mistra Jana Husa - 1370/71? Husinec - 6.7.1415 Kostnice

        -vědět proč titul mistr, co znamenala jeho funkce rektora, co obsahoval Dekret kutnohorský pro univerzitu, činnost kazatele v Betlémské kapli, soudní proces v Kostnici

        -tvorba v latině (pro vzdělance)

        - zejména názory ve spise O církvi + spis O pravopise českém (pojem pravopis spřežkový x diakritický)

        -tvorba v češtině:

        nejkritičtější spis - Knížky o svatokupectví = seznam četby k maturitě = znát konkrétní tematiku, co kritizoval

        dále.

        Vyklad Viery, Desatera a Páteře, spis Postila, Listy z Kostnice - znát čeho se týkají, umět vysvětlit názvy


        c) literatura husitských válek = 1419 - 1434

        Žižkův vojenský řád, alegorický spis Budyšínský rukopis(co je to alegorie, v čem je skrytý význam např. části spisu Hádání Prahy s Kutnou Horou)

        zejména význam husitských písní = chorálů (chorál = jednohlasý sborový zpěv) - Ktož jsú boží bojovníci nebo Povstaň, povstaň veliké město pražské


        d) literatura doznívání husitství

        -tvorba a názory Petra Chelčického, co ovlivnilo jeho, koho ovlivnil on

        = spis O trojím lidu, spis O boji duchovním, spis Sieť viery pravé -proč tyto názvy, jaká je tematika

        - vznik jednoty bratrské - její počátky, proč název, názory členů na ostatní církve, na vzdělání, společenskou aktivitu x naprostá změna v 16.století