Osnova témat

  • Obraz 2.sv.války ve světové literatuře

    přehled autorů + děl s obrazem 2.sv. války - MÁTE ze školy

  • Ruská, resp. sovětská liter. po r. 1945

    2. Ruská, resp. sovětská literatura po r. 1945 – nejzákladnější přehled

    2.výběr z ruské, resp. sovětské literatury – str.54-58:

    Stalinův režim poslal do svých koncentračních táborů = gulagů přes 600 ruských spisovatelů

    X nositelé Nobelovy ceny nebyli v učebnicích ani u nás, o vydávání děl/autorů nerozhodovala kvalita, ale politické přesvědčení a servilnost k režimu

    ! Alexandr Solženicyn – Nobelova cena r.1970, !u tohoto autora důležitý životopis!

    ! novela Jeden den Ivana Děnisoviče =máme v seznamu četby– zaznamenává vlastní věznění autora - viz skripta str.57/58 + ukázka

    rozsáhlý román Souostroví Gulag – dílo dokumentárního charakteru, všestranný rozbor historie vzniku a existence koncentračních táborů SSSR od r. 1918

     

    Boris Pasternak – str.57 -donucen odmítnout Nobelovu cenu

     nejslavnější román (viz film) Doktor Živago

    Vladimir Nabokov – str. -nejslavnější román Lolita

    Autor patří k představitelům postmodernismu, tento směr reprezentuje Umberto Eco ( Ecův román Jméno růže máme v sezamu četby)

     

    Michail Bulgakov – str. 55 – nejslavnější román Mistr a Markétka

    Autor je představitelem magického realismu

     

    Představitelé poezie, režimem odmítaní:

    Vladimir Vysockij – herec + zpěvák vlastních textů

    Bulat Okudžava – básník – zpívaná poezie

    X

    Autoři režimem vydávaní, velebení, nekriticky oceňovaní:

    Maxim Gorkij – oficiální „král“ sovětské kultury – str.55

    Michail Alexandrovič Šolochov – také oficiální autor, Nobelova cena r.1965, knihy nekriticky ceněny

    novela Osud člověka – viz předchozí téma o 2.sv.válce



     


    • Sci-fi, fantasy, vize totality - světová liter. po r. 1945

      3. literatura sci-fi, fantasy, vize totality po r. 1945 – str.59-60

       a) sci- fi  = v překladu vědeckofantastická literatura

      – předchůdce v 2.pol.19. stol. - např. ve francouzské liter. -  J. Verne (20 000 mil pod mořem, Ocelové město, Tajuplný ostrov atd.)

      -v naší liter. 2.pol.19.st. počátky – Jakub Arbes – romaneto = (zjednodušeně řečeno) nějaká záhada je vysvětlena logicky, vědecky

       

      tematika sci-fi 2.pol.20.st.

      – vize budoucnosti, technicky dokonalé civilizace, výpravy do vesmíru, střety s jinými vesmírnými civilizacemi, lidé x mimozemšťané apod.

      - žánr dobrodružný, psychologický, utopický

      ! Ray Bradbury – autor USA – překonal pojetí sci-fi jako popularizace techniky, zaměření na psychologii = humanistické hodnoty x totalitní režim technicky vyspělé civilizace v budoucnosti

       = ! román 451 stupňů Fahrenheita = seznam četby

      zjistit z netu obsah, proč název , proč knihy režimu vadily, charakteristika onoho režimu a života lidí, souvislost s Orwellem = vize totality

      próza Marťanská kronika= klasická sci-fi  – dobývání a osidlování Marsu

       

      současníci:

      Isaac Asimov –USA –román Já, robot

       

      Perre Boulle – Francie – román Planeta opic

      Robert Merle – Francie – román Malevil

       

       Arthur C. Clarke – Anglie – román Vesmírná odyssea

      John Wyndham – Anglie – román Den trifidů

      Herbert George Welles – Anglie – román Válka světů

       

      Stanislav Lem – Polsko – román Astronauti


      • Americká literatura po r. 1945

        skripta str. 35 + 48 až 52 + 61

        osnova k výpiskům ( co byste měli vědět):


        1. tematika 2.sv. války - už umíte

        ! W.Styron; ! A Myrer; J.Heller; N. Mailer, E.Hemingway


        2. literární generace beatniků = BEAT GENERATION

        a)vysvětlení označení/názvu

        b)beatnické pojmy, charakteristické znaky, literární souvislosti - str.36

        c) J.Kerouac - román Na cestě ; A.Ginsberg - sbírka Kvílení; Ch.Bukowski - román Hollywood (spisovatel Chinaski - naše populární hudební skupina)

        str. 39  -zajímavosti


        3)str. 50 - ! autor  Ken Kesey - pozor: nepatří k beatnikum

        brilantní satira o dehumanizaci člověka v moderní civilizaci

        ! autor Ken Kesey -  ! román  Vyhoďme ho z kola ven, film M. Formana Přelet nad kukaččím hnízdem

        =maturitní seznam četby

        a)kompozice

        b) časoprostor

        c) vypravěč + jednotlivé postavy a jejich charakteristika

        d) poselství knihy, hlavní myšlenka, varování před čím


        4) sci-fi

        v maturitním seznamu ! Ray Bradbury - viz předchozí téma, (I.Asimov)

        5) významní dramatici: např. Tenessee Williams (zfilmováno Kočka na rozpálené plechové střeše); E.G. O Neill (Smutek sluší Elektře); Arthur Miller (Smrt obchodního cestujícího)


        další autoři z USA liter.:

        Salinger, Irving, Haley a další


        • Další umělec. směry a literární skupiny po r. 1945 ve světové literatuře

          Literární skupiny, umělecké směry (+ další autoři v seznamu četby k maturitě) po r.1945 ve světové literatuře

          Existencialismus – skripta str. 34 –  40.léta 20.st. – především Francie

          Základní myšlenky:

          problém bytí člověka v soudobém světě, problém svobody – život člověka je starost, úzkost, strach, existenční starosti, vyhrocené a mezní životní situace

           

          Albert Camus – např. román Cizinec – str.34

          Jen Paul Sartre – str.35

           

           

          Neorealismus – str. 35 – 40. a 50. léta 20.st. –   Itálie  x snaha zapomenout na kulturu italského fašist.státu

          základní znaky:

          žízeň po realitě a smyslovém požitku, obraz každodenního života prostých lidí, důraz kladen na dokumentárnost a detail, kritičnost, protiklady poválečné Itálie

          film: L. Visconti, V. de Sica

          literatura – A. Moraviaromán Horalka, Římanka - str.35

           

           

          tzv. rozhněvaní mladí muži – 50.léta 20.st. – Anglie

          základní znaky:

          zaměření proti anglickému konzervatismu, společenské hierarchii, konvencím, ostrá sociální kritika, svou nepřizpůsobivostí skupina směřuje proti anglickému pořádku

          ve srovnání s americkými beatniky u nich neexistuje potulný život, drogy, nebo zanedbaný zevnějšek

          většina knih spojena jedním motivem = hl. hrdina, absolvent university, většinou se společností, kterou pobuřuje a odmítá, nakonec splyne

          a dostane se na společenském žebříčku výš díky svazku s dívkou z bohaté vyšší společnosti

          svérázný protest proti kariérismu a pokrytectví se rozplyne

           

          Kingsley Amis – román Šťastný Jim – skripta str.40

          John Braine – román Místo nahoře

           

           

          Beatnici –  viz v moodlu téma americká liter. -  hlavně 50.léta a 60.léta 20.st. – konec 60.let  se hnutí vyčerpalo (pak hippies) – str.36-39 - USA

          základní znaky:

          protest proti tehdejší ameriské společnosti je  převážně negace, nemají nějaký jiný vlastní ideový názor, program

          snaha o to, aby je tehdejší společnost nepohltila, neberou oficiální svět na vědomí, nechtějí se zařadit do společnosti =

          hledání vnitřní svobody, tuláctví, džez, rychlá jízda, drogy, alkohol, rozkoš i uměle vyvolaná , sexuální nevázanost, sklon vyznávat praktiky Dálného východu

          vedlejší produkty: erotická otevřenost, téma nového životního stylu, vulgarismy, útržkovitost dialogu, otevřené výpovědi, bezprostřednost

          Jack Kerouac – román Na cestě –str.38

          Allen Ginsberg - poezie

           tzv. 2.vlna v 80.letech – Charles Bukowski – str.38

           

           

          absurdní drama – 50.léta 20.st. – hlavní představitel je z Francie

          základní znaky:

          jde o životní pocit člověka = bezmocnost, chybí schopnost komunikace, lidský život postrádá smysl, vládne pocit odcizení, absurdita

          v absurdním dramatu je člověk ukázán v situaci úzkosti

          neexistuje souvislý děj, motivace jednání postav, nic nemá logiku, jazyk ztrácí dorozumívací funkci

           

          ! Samuel Beckett –považován za francouzského autora, i když irský původ

          ! drama  Čekání na Godota – str.41 – do osobního seznamu četby moc nedoporučuji – trochu těžší pro analýzu/rozbor uměleckého textu

          (Eugéne Ionesco – drama Plešatá zpěvačka)

          ! náš VÁCLAV HAVEL – v seznamu máme Audienci

           

           

          Magický realismus – 50.léta 20.st. – literatura latinskoamerická + Rusko, Kirgizie, tzn. země se silnou tradicí mytologie a lidové slovesnosti

          základní znak:

          Prolínání magického světa, nadpřirozena, světa snů a fantazie + vyprávění autora, reality skutečné a zdánlivé – je tedy těžké rozlišit co je co, kde je hranice  = čtenářsky náročné

          Gabriel  García Márquez – Kolumbie – román Sto roků samoty  – str. 43

          Michail Bulgakov -  román Mistr a Markétka – str.43

           

           

           

           

          Postmodernismus – od 60.let – hlavně konec 20.st. a poč. 21.st

          základní obecné znaky v literatuře:

          dvojúrovňovost vnímání díla – potěšení pro náročné čtenáře, kniha by měla promlouvat ale i k méně náročnému publiku (v praxi to ale moc nefunguje), sklon k mystifikaci, velké množství interpretací, množství a kombinace různých stylů a žánrových postupů

           

           

          !!! viz str.45 – rozbor knihy Jméno růže - v seznamu četby k maturitě

          = ukázkový román postmodernismu =

          = dobrodružný příběh, detektivní zápletka s hororovými prvky – vraždy mnichů podle Apokalypsy, složitá symbolika – středověk, erotika (první sexuální zkušenost mladého mnicha), promyšlená kompozice, filozofující stati, dlouhé latinské citace (čtenář musí do vysvětlivek)

          + !!!zajímavosti ke knize Jméno růže – str. 45 dole

          ! autor Umbeto Eco – Ital, filozof , univerzitní profesor, vědec – sémiologie = nauka o znacích –životopisné údaje zjisti na internetu –poslední román Nulté čísloJméno růže zfilmováno – celovečerní film s Seanem Connerym = perfektní x  nová „moderní“ verze - seriál dost hrůza

           

           

          Další představitelé postmodernismu:

          Vladimir Nabokov - ruský původ, jinak USA – román Lolita – viz perfektní film – str.56- studie muže, který si sexuálně zahrává s 12 letou dívkou

          ! náš, resp.už léta francouzský autor MILAN KUNDERA – v seznamu máme román Žert

           

           

           

           

           


        • Opakování slohových útvarů k písemné části MZ

          skripta Didaktis, Maturita 2019 -2020 + učebnice Český jazyk v kostce

          str.78 - 82  = kritéria hodnocení

          str. 83 - 87 = vypravování

          1.základní charakteristika útvaru - viz tabulka

          2.ukázky: a) zdařilé práce x b) méně zdařilé práce s komentářem a hodnocením

          3. kompozice

          4. jazykové prostředky

          5. !!! nejčastější chyby ve vypravování = str.87


          str.103 - 106 = článek

          1. základní charakteristika útvaru - viz tabulka

          2.kompozice

          3.jazykové prostředky

          4. !!! nejčastější chyby v článku = str.106


          str.107 = formální dopis - stížnost, motivační dopis, otevřený dopis

          1.základní charakteristika útvaru

          2.specifika stížnosti, motivačního dopisu - viz tabulka

          3. kompozice - viz tabulka

          4. jazykové prostředky - viz tabulka


          učebnice Český jazyk v kostce -str. 198,199 = charakteristika

          1. základní charakteristika útvaru

          2.charakteristika přímá, nepřímá, s prvky popisu

          3. kompozice, osnova

          4. jazykové prostředky (slovník)


          • cvičná slohová práce - vypravování

            skripta Didaktis, Maturita 2019 - 2020

            str. 112 - Kontrolní otázky - pročíst/prostudovat sloh. útvar vypravování

            str. 113 - zadání 1   nebo   str. 115 - zadání 1 

            vyberte si jedno z výše uvedených zadání a práci napište podle požadovaných kritérií

            čitelně ručně + minimální rozsah 250 slov = 1. požadavek, aby byla práce vůbec hodnocena

            osnova se nehodnotí, ale je opravdu doporučována - alespoň minimální, tedy: čím začnu, co bude v úvodu, jak budu pokračovat a rozvíjet příběh, čím/jak zápletka vyvrcholí a v závěru rozuzlení, jak to celé dopadne

            používejte Pravidla českého pravopisu = jediná povolená pomůcka u MZ a snažte se eliminovat co nejvíce chyb (v kritériu pravopis za 10chyb = 0 bodů)

            na základě dohody v online hodině dne 20.11. 2020 a avizované prezenční výuce maturantů od 25.11.2020 = termín odevzdání práce ve škole v pátek 27.11. 2020

            • Naše liter. po r. 1945 - historický kontex

              Naše literatura po r. 1945 – literárně historický přehled (viz také časová osa v sešitech):

               

              1.Literatura v letech 1945 – 1968:

              doba těsně po válce, tj. po r. 45, z hlediska literárního ještě normální, ještě navazuje na literární pluralitu meziválečnou

              !!!  ZLOMOVÝ mezník = komunistický převrat v únoru 1948

              = začátek komunistické totality !!!

               

               

              a)od nástupu komunistů k moci roku 1948 + 50. léta 20.století

               =

              - politické čistky, likvidace inteligence

              -(25.10.1948) Zákon o táborech nucené práce – umožnil bez soudního řízení kohokoli poslat do komunistických lágrů

              - zinscenované procesy hlavně v 50.letech – lživá obvinění – např. lyrik J. Kostohryz doživotí, dramatik V. Renč 25 let těžkého žaláře ( asi 56 spisovatelů a intelektuálů dlouholetá věznění), mnozí v žalářích zemřeli (výslechy, bití – prof. J. Koutný, V. Sís), mnoho zemřelo na následky věznění (J. Zahradníček)

              - popraven literární kritik, historik a esejista Záviš Kalandra r. 1950 (proces s Miladou Horákovou)

              - zákazy v oblasti tisku (např. zakázány Lidové noviny, Listy a další týdeníky a časopisy, samozřejmě hlavně moderní západoevropské a americké literatury, z knihoven odstraněna díla mnoha spisovatelů, vadil např. K. Čapek, legionáři, J. Orten, F. Kafka, J. Foglar, surrealisté, katolíci, K. May i    J.F.Cooper … organizovány svozy, tzn. hromadné svážení knih k likvidaci (pálení nebo ničení ve sběrnách starého papíru)

              - vlna emigrace = z důvodů politických, ale také rasových (komunistický antisemitismus) – např. Pavel Tigrid, Egon Hostovský, Jan Čep…

               

              !!!

              - literatura  se stala obrazem politické situace = r.1949 nařízena tvorba v duch socialistického realismu + dogmatické přejímání všeho ze SSSR, tedy samozřejmě i bezduché kulturní politiky, všechno, co nesplňovalo přísná kritéria bylo prohlášeno za buržoazní, nebezpečný, škodlivý přežitek

              !!!

              - literatura ideologicky nenávistná  - plno frází, výhrůžek, oslavných agitek, budovatelských románů

               !!! schematismus, bezduchost

               

               

               b) konec 50. let  – svobodnější atmosféra (důsledek určitých změn v SSSR v souvislosti s „odhalením“ kultu osobnosti Stalina)

              II. sjezd spisovatelů – vystoupení Fr. Hrubína J. Seiferta = kritika schematismu, požadavek osobní svobody umělce

              -vydávání překladů děl ze světové literatury   +  naše produkce, např. Škvoreckého Zbabělci (nebo román J. Valenty Jdi za zeleným světlem)

              -nová kulturní periodika, např. Literární noviny, brněnský Host do domu, časopis Světová literatura

               

               

              c) doba uvolnění v 60. letech 20. stol.

              !!! pozor =  doba uvolnění jen do jisté míry, jen v jistých věcech a oborech, stále nad vším dohlíží všemocná Státní bezpečnost (resp. StB), reformní komunismus jako možná alternativa či perspektiva byla iluze – stále existují autoři, kteří jsou „nebezpeční“, nicméně existují snahy o rehabilitace osobností nebo snahy o svobodu vydávání literatury

               

               

               konec 60. let (1967) – IV. sjezd spisovatelů – vystoupil např. V Havel, M. Kundera, L. Vaculík

              roztržka mezi mnohými spisovateli a vedením strany, nespokojenost s vedením strany ortodoxními marxisty

               

               

               tzv. Pražské jaro 1968 – srpen 68

              !!! červen 1968 – vydáno Dva tisíce slov, autor Ludvík Vaculík  = ostrá kritika dosavadního komunistického systému  (– podepsali intelektuálové i dělníci a zemědělci)

              X

              !!! 21.srpen 1968 vpád vojsk Varšavské smlouvy = konec obrodného procesu, konec pokusu o demokratizaci a humanizaci režimu

              od r.1969 doba tzv. normalizace = dalších 20 let nesvobody i v oblasti kulturní

               

              Situace po srpnu 1968:

              vše zaměřeno proti jakémukoli reformnímu úsilí – modlou komunistů text Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ = začíná proces NORMALIZACE = 20 let nesvobody politické kulturní apod.

              důsledky normalizace:

              1. obnovena cenzura, programy všech nakladatelství tvrdě hlídány a straníky schvalovány, skoro vše ze 60. let bylo odsouzeno jako kontrarevoluční atd.

              2. likvidace všech nekomunistických periodik

              3. zákaz publikovat – r.1970 vydán 1.seznam zakázaných autorů a knih, seznam se neustále rozšiřoval, zahrnoval samozřejmě i filmovou, divadelní a další uměleckou produkci – obecně se tomuto seznamu říkalo „INDEX“ – rčení „být na indexu“ = být zakázaný  + „trezorové filmy“ = zakázané filmy, nesměly se nikde promítat (vyřazeno asi 1 000 000 svazků a asi 130 filmů)

              4. další vlna emigrace (celkově do zahraničí „odešlo“ asi 150 000 lidí) = exilová literatura

              5. neemigrující, ale komunistům nevyhovující autoři jsou v jakési ilegalitě = samizdatová literatura

              = ilegální/režimem zakázaná literatura, tajně přepisovaná na psacích strojích a ilegálně šířená

              VIZ – SKRIPTA - TABULKA

              = naučit se samostatný list = tabulky členění literatury, přehled exilových a samizdatových edicí, časopisy

               

               


              • Česká próza s tematikou 2.sv. války - základní přehled

                TOHLE TÉMA JSME PROBRALI VE ŠKOLE - sešit, zápisky v září

                Česká próza po r. 1945 – tematika 2. sv. války základní přehled

                1.vlna – beletrie i dokument, faktografičnost, reportážní prvky, snaha informovat o událostech v širších souvislostech, zejména ukázat hrdinství našich lidí

                Jan Drda – soubor povídek Němá barikáda (povídky Vyšší princip, Hlídač dynamitu, Němá barikáda)

                                - jinotajná pohádková hra Hrátky s čertem (napsaná už za okupace) – kombinace několika motivů, vtipné glosy, živé dialogy

                Jiří Marek – Muži jdou v tmě (5 parašutistů se probíjí z fašistického obklíčení)

                Marie Pujmanová – román Život proti smrti (3. díl trilogie Lidé na křižovatce) pozor - SCHEMATISMUS!!! –znaky schematismu jsme v září vysvětlovali

                další autoři, např. tematika vězení

                Julius Fučík -  Reportáž psaná na oprátce (vězněn na Pankráci) – tzv. motáková literatura,

                                         ! úplné a kritické vydání až r. 1995!

                Jiří Weil – román Život s hvězdou  - o židovském úředníčkovi-pracuje na hřbitově nezajímavý, bázlivý, čeká na předvolání do transportu, v závěru čin osobní vzpoury

                 

                 

                2.vlna – konec 50. a 60.léta – větší míra psychologie, člověk ve vztahu k době, událostem, lidem…

                Tematika židovská, koncentráky/vězení, odboj, partyzáni, totální nasazení, poslední dny války, květnové povstání, naši letci v RAF (beletrie i paměti)

                 

                Arnošt Lustignovela ! Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou – seznam četba k maturitě

                                            novela Dita Saxová

                                            soubor povídek Démanty noci

                Ladislav Fuks – román !  Pan Theodor Mundstock

                                          + román Spalovač mrtvol ; (povídky Mí černovlasí bratři - 5gymnazistů, z toho 3 Židi)

                Jan Otčenášek – novela Romeo, Julie a tma ( příběh studenta Pavla a židovské dívky Ester těsně po atentátu na Heydricha); román Kulhavý Orfeus (=ilegální odbojová organizace)

                Ladislav Mňačko = „československý spisovatel“ – román Smrt si říká Engelchen (partyzáni způsobí

                                                                                                        vypálení vesnice Ploština-skutečná událost, autor + jeho tvorby za minulého režimu zakázaná)

                Norbert Frýd – román Krabice živých (koncentrák Gigling –stavba továrny na zbraně)

                Karel Ptáčník – román Ročník jedenadvacet (totální nasazení v Reichu, láska Honzy a německé dívky zfilmováno)

                Filip Jánský – román Nebeští jezdci (naši letci v RAF, posádka bombardéru - bojové akce i osobní život, stejnojmenný film)

                Miroslav Vild – vzpomínková próza Osud byl mým přítelem

                Ota Pavel – soubor povídek ! Smrt krásných srnců

                Josef Škvorecký –  román  ! Zbabělci

                Bohumil Hrabalnovela  ! Ostře sledované vlaky

                                                román ! Obsluhoval jsem anglického krále - samizdat

                Vladimír Körnernovela ! Zánik samoty Berhof

                                                 novela Adelheid, Krev zmizelého, Pramen života

                 

                Edvard Valenta –  román Jdi za zeleným světlem ( příběh intelektuála, bojácného introverta, který se proměňuje v mravně silnou osobnost, zelené světlo = naděje, která i v trýznivých podmínkách pomůže člověku nerezignovat)

                 

                 



                • České divadlo po r.1945 - základní přehled

                  Drama, resp. české divadlo – základní informace o vývoji po r.1945

                  skripta str.78 – 81 + pro opakování předchozího vývoje str.77 -78

                   

                  Situace po válce:

                  a)částečně to, co bylo napsáno za okupace- proto jinotajné hry

                   Jan Drda – Hrátky s čertem (= divácky nejpřitažlivější)

                  b)po nástupu komunistů k moci – budovatelská tematika = schematismus!!!

                  např. Vašek Káňa  „slavná hra“ Parta brusiče Karhana (prostředí továrny, soutěžení prac.skupin…)

                   

                  Doba uvolnění v 60.letech:

                  -zvláštní jev = klasická divadla nedovedla oslovit diváky + zájem o studiové scény hlavně v Praze,   Liberci, Brně

                  = nový fenomén - vznik tzv. divadel malých forem

                  + posun od schematičnosti, opět psychologie postav – časté je téma samoty a izolovanosti člověka

                   

                  -další novinka = absurdní drama

                  -hlavní autorská osobnost = !!! Václav Havel  - skripta str.80,81 + internet + ukázky z filmů a jeho her

                  seznam četby k maturitě – Havlova hra !!! Audience

                   

                   

                   Divadlo Na zábradlí

                   novinka:  antidivadelně pojaté pořady z povídek, písniček a komentářů –např. Ivan Vyskočil  (formuloval také umělecký profil divadla Reduta)

                   

                   

                  divadlo Semafor – název je zkratkové slovo z označení Sedm Malých Forem (= hudební komedie, jazzové koncerty, filmové produkce, poezie, pantomima, loutky a výtvarné umění) – v Semaforu dominovala autorská tvorba, spojení textu hudby, pohybu, kontakt s publikem ( tzn. návaznost na meziválečné Osvobozené divadlo)

                  zakládající autorská dvojice Jiří Suchy + Jiří Šlitr

                  druhá autorská dvojice Jiří Grossmann + Miloslav Šimek

                  po tragickém úmrtí Jiřího Šlitra (1969) a také Jiřího Grossmanna (1971) působí v divadle další osobnosti, např. Petr Nárožný, Miroslav Horníček, Josef Dvořák (ze zpěváků např.Matuška, Pilarová, ostatní byste už vůbec neznali)

                  nejvýznamnější inscenace - např. Zuzana je sama doma, Návštěvní den I.-III., Kytice

                   

                   

                  !!! Divadlo Járy Cimrmana – maturitní seznam četby

                  legendární divadelní soubor díky inteligentní mystifikaci, založen r.1967

                  Autorská dvojice Zdeněk Svěrák (1936) + Ladislav Smoljak (1931 -     )

                  nejslavnější hry:

                  Akt (1967), Vyšetřování ztráty třídní knihy (1967), Hospoda na mýtince (1969), Vražda v salonním kupé (1970), Dlouhý, široký a krátkozraký (1974), Dobytí severního pólu (1985), Švestka (1997)

                  úspěšné scénáře k filmům:

                  Kulový blesk (1978), Vrchní, prchni (1980), Jára Cimrman, ležící, spící (1983), Rozpuštěný a vypuštěný (1984), Nejistá sezóna (1978)

                  Z. Svěrák také scénář k filmům např. Obecná škola, Jízda, Kolja, Po strništi bos

                  typické „znaky“:

                  1. dokonalá mystifikace, fiktivní pseudověda, genialita Cimrmana

                  2. hra s nesmyslem, recese, parodování, improvizace, inteligentní humor

                  3. všední, obyčejné skutečnosti řešeny jako jevy zásadní, absurdita = určitá intelektuální náročnost

                  4. civilní způsob herectví, záměrně jako neprofesionální, přednášky na jevišti

                   

                   

                  Brno – divadlo Husa na provázku (1967), později název Divadlo na provázku

                  osobnosti autorské i herecké: Bolek Polívka, Miroslav Donutil, Jiří Pecha, Iva Bittová, zakázaný autor Milan Uhde, který píše pod pseudonymem

                   

                   

                  Ha-Divadlo = hanácké divadlo v Prostějově, pak v Brně umělecká osobnost Arnošt Goldflam

                   

                   

                  Studio Y

                  soubor vznikl v Liberci 1963, od konce 70.let (r.1978) působí v Praze

                  režisér a dramatik Jan Schmid – inspirace ve složitých osudech našich osobností

                  herci Kaiser, Lábus, Dejdar, Synková, Kretschmerová, Eben atd.– viz Wikipedie

                   

                  Sklep

                  osobnosti: Milan Šteindler, David Vávra, Tomáš Hanák

                  vznik na konci 70.let, se 4 dalšími soubory se stal fenoménem v 80.a 90.letech- souhrnné označení těchto souborů Pražská pětka – její působení se přeneslo i do filmu

                  -co byste mohli znát - Kopytem sem, kopytem tam (V. Chytilová), Vrať se do hrobu (M. Steindler)

                   

                  Činoherní studio v Ústí nad Labem – dramatik Karel Steigerwald (téma kariérismu, prospěchářství, falešné vlastenectví)

                   

                  Praha -  Činoherní klub – popularita výběrem her + popularita herců (např. Abrhám, Šafránková, Kodet, Landovský, Galatíková atd.– viz Wikipedie

                  --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

                  v disidentském prostředí za normalizace vzniklo tzv. bytové divadlo – Vlasta Chramostová

                  soukromé inscenace u Havlových na chalupě na Hrádečku

                  v exilu / samizdatu vycházejí hry V. Havla, Pavla Kohouta, M. Kundery, Josefa Topola, Ivana Klímy, Milana Uhdeho apod.

                  jiní autoři – doma vydávaní – např.na minulosti ukazují problémy současnosti – např. Jiří Šotola, Oldřich Daněk, Daniela Fišerová

                  vzrůstá vliv Československé televize – množství seriálů různé úrovně

                  nejúspěšnější tvůrce Jaroslav Dietl – např. obsahově celkem normální seriál Nemocnice na kraji města, ale taky diváky oblbující Plechová kavalerie (o kombajnistech) nebo Žena za pultem nebo Okres na severu (hl. postava tajemník - straník, klaďák)

                   

                   


                  • Václav Havel

                    Václav Havel      1936  –  (18. 12.) 2011

                    světově proslulý dramatik  - s divadlem přišel do kontaktu už po základní vojenské službě jako jevištní technik v Divadle ABC a od r. 1960 v Divadle Na zábradlí v oblasti režisérské a dramaturgické, až v době uvolnění mohl studovat a r.1967 ukončil Divadelní fakultu AMU (=DAMU)

                    po r. 1968 přišly normalizační zákazy – samozřejmě postihly i Havla – proto byl v 70. letech nucen se živit jako pomocný dělník v trutnovském pivovaře, blízko Trutnova chalupa Havlových Hrádeček

                     odpůrce totalitního komunistického režimu – disident – celý dospělý život komunistickým režimem pronásledován, několikrát vězněn, nejdéle v období říjen 1979 – březen 1983

                     hlavní iniciátor hnutí za lidská práva Charta 77

                    vůdčí osobnost po 17. listopadu 1989 – v čele OF

                    1989 – 1992  poslední československý prezident

                    od  1. ledna 1993 první český prezident = do  r. 2003 = zvolen 2x po sobě

                     

                    Havlovy hry – základní znaky:

                    -řadí se do kategorie absurdních dramat (obrovský rozmach tohoto typu v liter. po 2.sv.v – Beckett, Ionesco)

                    -specifikum tzv. východoevropské linie abs.dramatu = komunistický režim natolik změnil přirozené lidské vztahy, že absurdní divadlo se stalo spíš věrným zrcadlem absurdního systému – absurdita se stala realitou

                    - Havlovy hry inspirovány triviálními každodenními situacemi :

                    1. lidský život je podřízen zjednodušenému a odlidšťujícímu schématu

                    2. člověk ztratil jistoty, v životě se mu cosi hroutí

                    3. ne náhodou jsou některé postavy ukázány v až trapné přihlouplosti a omezenosti

                    4. konverzace se skládá z prachobyčejných banalit, hovory/situace se točí v kruhu

                    5. důležitým charakteristickým znakem her/života v totalitním režimu je jazyk – jakožto základní prostředek lidského dorozumění a mezilidské komunikace – jazyk je deformován, lidé nemluví přirozeně, hrozná a hrůzná je jejich slovní zásoba, přes obrovské množství frází se nejsou schopni domluvit = řeč je obrazem odcizení a odlidštění společnosti, řeč se přizpůsobuje politickému profilu „hrdiny“

                     

                     

                    Dramatické dílo – výběr:

                     

                    prvotina Zahradní slavnost  (r.1963)

                    = vynikající karikatura byrokratické společnosti, kde se pomocí nesmyslů hovoří o nesmyslech, je využíváno stupidních frází, sloganů, přísloví, schází věcný obsah sdělení, hlavní hrdina si osvojí jazyk komunist. funkcionářů tak dokonale, že je přetrumfne a je jmenován do vysokých stranických funkcí

                     

                    Vyrozumění (1965)

                    -„nová řeč“ má důležitou funkci: složitý a neživotný jazyk - zde nazývaný „ptydepe“- slouží jako nástroj mocenského boje o pozice, je varovnou metaforou marxistické ideologie

                     

                    !  Audience (1976)

                    -jedna z nejúspěšnějších Havlových her

                    -jednoaktovka

                    -hl. hrdina zakázaný spisovatel Vaněk, pracuje v pivovaru jako dělník

                    -jeho nadřízený sládek ho pro StB sleduje, není ale schopný požadované zprávy formulovat a tvořit

                    -pozve si Vaňka k „audienci“, aby mu navrhnul, že jako spisovatel umí psát a aby zprávy na sebe pro estébáky mu(sládkovi) napsal

                    další hry- např. Žebrácká opera (1975), Vernisáž (1976, Largo desolato (1984), Asanace (1989)

                    poslední hra + stejnojmenný film, sám autor ho také režíroval (jeho splněný sen) Odcházení (2007) – autobiografické rysy, zkušenost z vysoké politiky (po roce 2003, kdy přestal být prezidentem ČR)

                     

                     

                     


                    • Naše liter. po r.1948 - základní přehled vývoje do r.1968

                      Základní přehled vývoje české literatury po r.1948

                      50. léta 20. století = budování totalitního komunistického režimu u nás (doba stalinismu)

                      -politické čistky a likvidace inteligence

                      - zinscenované procesy a popravy, věznění, lágry =  doživotí např. lyrik Josef Kostohryz; odsouzen do lágru např. Karel Pecka, Jiří Stránský; úmrtí na následky věznění Jan Zahradníček (56 českých spisovatelů a intelektuálů bylo zatčeno a uvězněno na dlouhá léta); poprava literárního kritika, historika a esejisty Záviše Kalandry

                      -cenzura!!!

                      -zákazy v oblasti tisku

                      -např. zákaz vydávání moderní západoevropské a americké literatury ( umělecké, pro děti i odborné – zakázán dokonce K.May nebo J.F.Cooper)

                      -odstraňování děl předních autorů z knihoven, výuky -  organizování „svozů“ knih určených k likvidaci, jejich pálení nebo svoz do starého papíru ( viz téma Hrabalovy prózy Příliš hlučná samoty), likvidace desítek celých knihoven (např. likvidace knihovny theologické fakulty v Olomouci) = do socialistického realismu se nehodil např. Karel Čapek, Jiří Orten, Franz Kafka, Jaroslav Foglar a spousta dalších

                      -emigrace z důvodů politických a také rasových (komunistický antisemitismus) – např. Pavel Tigrid, Egon Hostovský a další

                      -dogmatické přejímání sovětské kulturní politiky = výsledkem je u nás literatura ideologicky nenávistná, bezduchá, plná frází, estetika a umělecká hodnota nulová

                       

                       v 50.letech – v próze hlavně budovatelské romány, v poezii oslavné agitky, v dramatu tzv. výrobní drama

                      = schematismus v tematice + v literárních postavách, tj. rozkolísaný intelektuál, špión, kulak, továrník x komunista, dělník, funkcionář jsou samozřejmě kladní a super; obraz znárodňování, kolektivizace, plnění plánu, třídního boje, sabotáží atd.

                       – např. Václav Řezáč - romány Nástup, Bitva (osídlování pohraničí a vývoj ke komunistickému převratu v únoru 1948); A. Zápotocký  - romány  Rudá záře nad Kladnem, Vstanou noví bojovníci (zkušenosti dělnického a komunistického politika); Jan Otčenášek – román Občan Brych (rozhodování váhajícího intelektuála, zda přijmout poúnorový režim)

                      - v 50. a 60. letech také román historický

                      = kromě obrazu dělnického hnutí (což je dost hrůza) také umělecky cenné romány a románové cykly =   

                      např. Václav Kaplický – Kladivo na čarodějnice (zinscenované inkviziční procesy ve velkých Losinách)

                      Jiří Šotola – Tovaryšstvo Ježíšovo (rekatolizace v 17.stol, působení jezuitů)

                      píše se o Přemyslovcích, Lucemburcích, husitech, rudolfinské Praze, významných osobnostech – romány od J.Loukotkové, M.V.Kratochvíla, F.Kožíka, O.Daňka a dalších (= viz přehled, který již v souvislosti s V.Körnerem máte)

                      + rozvoj psychologické prózy – pozornost věnována vnitřnímu životu člověka = díla s válečnými tématy (= viz zápisky, které máte), romány s autobiografickými prvky, romány o významných osobnostech

                       

                      60. léta – doba pomalého uvolňování, obrodný proces a Pražské jaro r. 68

                      -sice znatelné projevy svobody (hlavně film, případně hudba), ale stále vládne jedna strana

                      -rehabilitace politické   =  přezkoumávání obžalob z 50. let - mnozí jsou zproštěni obžalob a vykonstruovaných obvinění (např. básník J. Zahradníček)

                      -literatura ale stále svobodná není – nesměly např. vyjít Čapkovy Hovory s T. G. M. nebo esej Proč nejsem komunistou (její zkrácenou verzi jsme ve 3. ročníku četli)

                      -v 68 na chvíli zrušena cenzura

                      -u mnohých autorů stejně vyšlo jen něco

                      -konec 60. let signalizoval obecnou nespokojenost s vedením strany ortodoxními marxisty

                      =červen 1967 IV. sjezd spisovatelů – vystoupil na něm např. M. Kundera, V. Havel nebo L. Vaculík

                      -r. 68 – A. Dubček v čele strany, prezidentem L. Svoboda – euforii a naději vystřídala ostrá kritika systému = slavné provolání všem občanům země Dva tisíce slov z června r. 68, autor L. Vaculík

                      21. 8. 68 = vpád vojsk Varšavské smlouvy = v podstatě se vracíme do situace po r. 48

                      Od r. 1969 doba normalizace

                      Charta 77 – toto prohlášení reagovalo na to, že se režim na mezinárodní scéně zavázal respektovat Listinu základních lidských práv a svobod, ale ve skutečnosti nic z toho nedodržuje, dokonce ani vlastní zákony.

                      Mluvčí a signatáři Charty (také tzv. chartisté) byli stíháni, vězněni, perzekuce se dotkla samozřejmě celých rodin – Václav Havel, filozof Jan Patočka, bývalý ministr školství a zahraničí Jiří Hájek byli prvními mluvčími.

                      Důsledky normalizace

                      -opět tvrdá cenzura (kdo smí psát, co smí psát, jak má psát, co smí vyjít atd. =  KSČ mluví do všeho a rozhoduje)

                      -zákaz činnosti a publikování - už r. 1970 první seznam zakázaných autorů a knih = index (to bylo obecné označení, „jsem na indexu“ = jsem zakázán) – Kundera, Havel, Tigrid, Vaculík, Lustig, Škvorecký, Kohout, Mňačko a další

                      -údajně šlo o milion svazků vyřazených z knihovních fondů + 130 filmů se změnilo na „trezorové“

                      -postupné odchody/útěky do emigrace – např. P. Kohout, Kundera, Škvorecký, Lustig, Z. Salivarová – po sovětské invazi a  „dočasnému“  působení sovětských vojsk pro  „naši ochranu“ odešlo do emigrace asi 150 000 Čechů a Slováků

                      - vznik exilových nakladatelství v zahraničí

                      - doma = někteří neemigrující, ale zakázaní  (úplně nebo částečně) přešli do literární ilegality

                      samizdatová literatura 

                      specifický proud = underground (literatura, ale především hudba)

                       

                      Pozor: a) členění na „3 kategorie“ je jen pomocné pro vaši lepší orientaci, nevypovídá nic o kvalitě!

                                  b) špatná literatura vznikala i v exilu

                                  c) kategorie oficiální = vydávaná literatura je hodně široká (tzn. od autorů – funkcionářů a autorů politicky zprofanovanýchk vynikajícím autorům, kteří shodou okolností vydáváni mohli být (nějak nebo něco)

                       

                       

                       

                       

                       


                      • Naši autoři za totality s omezeními vydávaní - nejzákladnější přehled

                        Autoři – prozaici za minulého režimu vydávaní, někteří s omezeními – NAPŘ.:

                         

                        (Jan Drda – např. soubor povídek Němá barikáda (několik zfilmováno – třeba Vyšší princip)

                                        pohádky – drama Hrátky s čertem nebo Dalskabáty, hříšná ves, aneb Zapomenutý čert)

                         

                         

                        !!! Ladislav Fuks – próza s tematikou 2. sv. války

                        - lidé psychicky narušení, židovská problematika = str.50 + 51

                        Pan Theodor Mundstock

                        Spalovač mrtvol

                         

                         

                        !!! Ota Pavel – a) próza vzpomínková + s tematikou 2. sv. války - !!! str.51

                         = Smrt krásných srnců

                            Jak jsem potkal ryby

                         

                                                b)próza se sportovní tematikou – nejen sláva, ale i zákulisí sportu, osudy sportovců, nadějnou kariéru ukončil úraz nebo nemoc

                        = např. Pohádka o Raškovi,

                                      Dukla mezi mrakodrapy

                                      Syn celerového krále

                         

                         

                        !!! Bohumil Hrabal – tzv. próza pábitelská neboli hrabalovská  - !!! str.52 + 53

                        a)definice této specifické prózy

                         = umět vysvětlit pojem pábení, pábitelé (povídka Pábitelé), jejich charakteristické znaky, perlička na dně (povídka Perlička na dně) + charakteristické prostředky jazykové, stylistické + autocenzura

                        b) seznam četby : Ostře sledované vlaky (oficiálně + Menzelův film = Oskar),  Obsluhoval jsem anglického krále (= samizdat)

                        díky Menzelovým filmům Postřižiny, Slavnosti sněženek, Příliš hlučná samota, trezorový film Skřivánci na niti, výbor povídek Automat svět, Taneční hodiny pro starší a pokročilé, Harlekýnovy milióny atd.

                         

                         

                        !!! Petr Šabach  –  také tzv. hrabalovská próza + výrazná autobiografičnost, tematika společenská, politická  - str.58 + internet

                                              publikoval časopisecky již v 70. letech, ale velká popularita až po r. 89 – viz úspěšné filmy

                        Pelíšky, Pupendo, Šakalí léta, Občanský průkaz

                        V seznamu četby soubory povídek:    Jak potopit Austrálii

                                                                                           Hovno hoří

                         

                         

                         

                        próza historická :

                        různorodost témat i zpracování /pohledů do minulosti

                        !!! na minulosti připomínána/řešena současnost

                         

                        !!! Vladimír Körner – str. 55

                        a) téma raného středověku – např. Údolí včel

                                                        

                        b) konec renesance a humanismu – např. Lékař umírajícího času

                                                       

                         c) druhá světová válka a doba těsně po ní – Zánik samoty Berhof (seznam četby)

                         Adelheid, Krev zmizelého, Pramen života

                         

                         

                        2.informace pro doplnění :

                        Václav Kaplický – např. román Kladivo na čarodějnice (stejnojmenný film) zinscenované procesy s „čarodějnicemi“ ve Velkých Losinách (podle skutečné události)

                        Jiří Šotola – např. román Tovaryšstvo Ježíšovo – doba rekatolizace, praktiky potlačování , zhoubnost fanatismu, tlak mocenských institucí, cynismus mocných

                        Vladimír Neff (otec spisovatele a novináře Ondřeje Neffa)

                        např. nejznámější pentalogie Sňatky z rozumu (=1.díl, stejnojmenný TV seriál) –na osudech dvou měšťanských rodin obraz společenského vývoje u nás od konce národního obrození do konce 2.svět. války

                        Miloš Václav Kratochvíl – problematika výjimečných osobností , jejich vztahu k dobové realitě

                        např. Mistr Jan, Život Jana Ámose, Evropa tančila valčík, Evropa v zákopech

                        Jarmila Loukotková – výjimeční jedinci v antice a ve středověku

                        např. román Spartakus, román Navzdory básník zpívá (o F. Villonovi)

                        František Kožík – hlavně životopisné romány

                        např. román Kronika života a vlády Karla IV., román Miláček národa (o Tylovi), román Největší z pierotů

                        František Kubka, Ludmila Vaňková, Jiří Marek, Oldřich Daněk, Josef Toman a další

                         

                         

                        próza s tematikou soudobého člověka (resp. v realitě hlavně 70. a 80. let)

                        Vladimír Páral - obraz člověka zdegenerovaného stereotypem (život se stává nudným, citově vyprahlý)

                        nejznámější a kvalitní romány ze 60. a 70. let - např. Soukromá vichřice, Katapult, Milenci a vrazi, Mladý muž a bílá velryba ( všechno také filmové adaptace)

                        v 80.letech jeho romány s prvky sci-fi –parodie na konzumní způsob života

                        Josef Nesvadba – hlavní představitel sci-fi literatury u nás

                         

                        Radek John – hlavně novinář ( kdysi super, pak šel do politiky a …)

                                             -reportážní román Memento = vůbec 1.text v komunistickém režimu o drogách

                                             prvotina pro mládež Džínový svět

                        scénáře k filmům Bony a klid nebo film Proč (podle skutečné události=řádění „fanoušků“ Sparty ve vlaku – znásilnění, vyhození průvodčí, vandalismus)

                        (Karel Misař – román Pasťák  = sugestivní a neidealizovaný obraz prostředí nápravného zařízení pro mladistvé, promarněné lidské osudy)

                         

                        zájem o lékařské prostředí

                        Valja Stýblová – např. román Skalpel, prosím (taky stejnojmenný film), Až bude padat hvězda

                         

                         

                        venkovská próza – hlavně v 70.letech , čtenářsky oblíbená tematika, kvalita různá, zfilmovaná a dávaná v TV, obraz vesnice a jejích proměn

                        např. Jan Kozák, Jan Kostrhun

                         

                         


                        • Naši autoři postižení zákazy komunistického režimu - základní přehled

                          Autoři prózy, kteří byli postiženi publikačními zákazy:

                           

                          Ladislav Mňačko –    známe  román Smrt si říká Engelchen (kritický obraz činnosti partyzánů, podle skutečné události – vypálení vesnice Ploštiny v dubnu 45)

                                                              nebo novela Jak chutná moc (zákulisí života komunistických funkcionářů)

                           

                          !!! Arnošt Lustig  - info máte = částečně sešit + učebnice str.59

                          !!! Josef Škvorecký – sešit + str.65-66

                          !!! Milan Kundera –  str.67-69

                          !!! Ludvík Vaculík – politická aktivita r. 67, 68  = publikační zákaz na 20 let

                                                      -   text Dva tisíce slov   -  získal si tímto textem značnou popularitu = odmítnutí „vedoucí úlohy komunistické strany+ výzva k samostatné aktivitě

                           - v době normalizace zakladatelem samizdatové edice Petlice

                                                                                     po r.89 se dál vyjadřoval k politické situaci

                           tvorba :

                            např. román Morčata

                           skoro orwelovský příběh o tom, kam až klesne člověk pod tlakem                                                               absurdního okolí (bankovního úředníka fascinují zvířátka a chce zjistit, jak budou reagovat v různých situacích, experimenty jsou vlastně pouhé mučení, paralelní je život tohoto úředníka, např.v bance, kde pracuje, vládne atmosféra strachu a absurdity) + vztah úředníka a morčete je totožný se vztahem úředníky a společenského systému

                                                    

                           román Český snář jeden rok ve Vaculíkově životě (leden1979 až únor 1980) + osudy spisovatelových přátel v disentu

                                                     

                          román Jak se dělá chlapec (1993) – provokativní, otevřená výpověď šedesátiletého muže

                                                   !!! fejetony  (můžeme hovořit o trojici Neruda – Čapek – Vaculík) –kritické postoje, svoje pocity, vztek, lítost souvislosti lidského osudu a stavu světa

                           

                           

                          !!! Pavel Kohoutbásník, prozaik, dramatik, překladatel, scénárista

                                                     v 50. letech svazácká práce, dokonce jakýsi mluvčí tehdejší mládeže (Kohout na rozdíl od jiných své mládí netají)

                                                     v době normalizace nepohodlná osoba

                                                     od r. 68 na seznamu zakázaných autorů

                                                     byl u vzniku Charty 77

                                                    byl mu dovolen roční pobyt v Rakousku a zakázán návrat zpět + zbaven st. občanství

                          tvorba:

                          a)např. román Katyně 

                          - 15leté nadané dívce je zakázáno studium, zoufalé matce nabídnou  „speciální obor humanitního směru s maturitou“, tedy studium na kata= popravčí

                          román je satirou na všemocnou StB + obraz lidské krutosti a hlouposti

                          memoárový román Kde je zakopán pes

                          dvě linie - situace v létě 1978, kdy anonymní vyděrač chce po autorovi milion korun + retrospektiva do doby, která tomu předcházela = kniha je zdroj informací o disidentském životě za normalizace

                                        b) např. drama Ubohý vrah, drama Pat aneb Hra králů

                           

                           

                           

                          Pavel Tigrid – novinář, esejista, autor rozhlasových her, celoživotní exulant

                                                      zakladatel kulturně politického čtvrtletníku Svědectví = nejproslulejší exilové periodikum – vycházelo v Paříži, k nám pašováno

                           

                           

                           

                          Artur G. London –publicista a spisovatel, aktivní bojovník proti fašismu (Španělsko, koncentrák Buchenwald), manželka Francouzska, přesto r.48 přesídlil do ČSR = náměstek ministra zahr.věcí,

                          r.1951 zatčen- zinscenovaný proces se skupinou v čele s Rudolfem Slánským –London dostal doživotí

                          román Doznání (1969) – atmosféra té doby, zatýkání, strach, fyzické a psychické mučení, manipulace s výpověďmi, proces, tresty

                           

                           

                          Vladimír Škutina – humorista, novinář, autor TV seriálů, legendární vězeň prezidenta A. Novotného

                          -poč. 60. let – vězení za údajnou urážku prezidenta A. Novotného ( Škutina měl o něm říct, že je vůl)

                          V letech 69 -74 vězněn za televizní vysílání v srpnu 68z toho 20 měsíců v samovazbě

                          Od r. 1970 ho zaměstnali jen jako kameníka v Příbrami, 1978 emigroval do Švýcarska

                          proslavil se  pořadem Co tomu říkáte, pane Werichu – pravidelně reagovali na aktuální události

                          + autobiografickým svědectvím (přeloženo do mnoha jazyků, u nás šířeno a čteno tajně) Prezidentův vězeň (1969) a Prezidentův vězeň na hradě plném bláznů (1979)

                           

                           

                          Karel Pecka

                          životní tragédie předurčila tematiku jeho próz = dokumentární obraz lidského utrpení utrpení v uranových dolech

                          r.49 byl zatčen, odsouzen na 11let za velezradu – napsal totiž pro podnikový časopis negativní recenze na sovětský film

                          -uranové doly v Jáchymově a u Příbrami

                          - v 60.letech psal, ale po 68 zase zákaz, živil se jako dělník

                          román Motáky nezvěstnému  - osobní vězeňská zkušenost z lágrů v 50.letech

                           

                           

                           

                          Eva Kantůrková – prozaička, novinářka, postižena normalizačními zákazy

                                                         -časté téma: ponižování lidské důstojnosti, psychický nátlak a manipulace s lidmi, kteří se nemohou bránit

                          reportážní próza Přítelkyně z domu smutku = autorčin roční pobyt ve vazební věznici v Ruzyni kvůli své knize vydané v zahraničí + v souvislosti se zadrženým francouzským kamionem, který vezl do prahy české knihy vydané na Západě

                           

                          Miroslav Švandrlík 

                          román Černí baroni aneb válčili jsme za Čepičky

                          = nejslavnější humoristický román o absurditě v socialistické armádě, konkrétně u PTP

                          za normalizace samozřejmě zakázán, ale koloval mezi lidmi a dnes zná (díky filmové adaptaci) tuto legendární satiru každý